Buďánka – historie

FOTO1

Vznik Buďánek a 19.století

Dělnická osada Buďánka vznikla na začátku 19.století jako součást vesnice Košíře nedaleko za hradbami Prahy.  Na skalnatém ostrohu u obchodní cesty na Plzeň, na místě  vytěženého vápencového lomu, vzniklo mezi lety 1800-1840 něco přes dvacet domků ve dvou uličkách. Stavěli si je pravděpodobně zaměstnanci  viniční usedlosti Zámečnice, dělníci z místní cihelny, lomu a drobní  řemeslníci. Domky byly základem kamenné (pravděpodobně ze zbylého materiálu z lomu), většinou se sedlovými střechami, organicky přistavované podle potřeby. Poloha na skále dala vzniknout typickým schodištím, propojujícím ulici U Zámečnice a Pod Buďánkou. Ke každému domku patřila malá, mnohdy ve svahu terasovitě řešená  zahrádka, roztodivné kůlny a přístavky.

FOTO2Na Motolském potoce, který před osadou teče, stál mlýn a středobodem osady se stal zájezdní hostinec Fr. Píseckého zvaný Brantovna, později hostinec U Trunečků. Na přelomu století ho možná navštěvoval i Jakub Arbes, který na Buďánka situoval svá romaneta Rváč a Můj přítel vrah. Z jeho díla známe Buďánka jako „divoromantické místo, kde jedno stavení není druhému podobno“, kde bydlí chudí řemeslníci a košířská galerka.

FOTO4FOTO5

Uzavřená a nepříliš lukrativní poloha na skále zapříčinila, že Buďánka zůstala jako celek v nezměněné podobě do nedávné minulosti. I přes rozrůstající město si zachovala svojí zeleň a venkovský charakter, místní obyvatelé si ponechávali venkovská privilegia sousedského bydlení, pěstování zeleniny a chovu domácích zvířat. Kromě dělníků a těch nejchudších, kterých zde v době bytové nouze bydlelo až 300, se sem později stěhovali i obyvatelé movitější. A tak se zde během 20.století prolínaly osudy nejrůznějších obyvatel od rytířského rodu Píseckých, vídeňského klavíristy Krásy, krejčího Trávníčka nebo baby Čičí. Jejich příběhy jsou spjaté s domy, ve kterých žili, a budete si je brzy moci přečíst zde.

Místní jméno a skloňování

Kde se vzalo jméno Buďánka nevíme,  souvisí pravděpodobně se zaniklou hospodářskou či viniční usedlostí nebo jménem jejího majitele. Nejrůznější podoby jména Budian existují, i když zřídka. Nabízí se také podobnost se slovy bouda, budka, vzhledem k charakteru zástavby, která byla vždy typická četnými přístavky, chlívky a boudami.

Jelikož neznáme původ jména a v názvech ulic se skloňuje rozporuplně (přímo v osadě se ulice Pod Buďánkou dříve jmenovala Pod Buďánkami a zeshora přiléhající ulice jsou pojmenovány  Nad Buďánkami I, II a III) skloňujeme jméno nejradši tak jako ti, kteří tu bydleli před námi- pamětníci. Tedy v pomnožném tvaru.

1.pád  Buďánka, 2.pád Buďánek, 3.pád Buďánkám, 4.pád Buďánek, 5.pád Buďánka!, 6.pád Buďánkách, 7.pád Buďánkami

70. – 80. léta 20. stol.

Na konci 70.let si na Buďánkách koupily domek Juliana Jirousová a Stáňa Karásková. Po procesu s Plastic People byli jejich manželé Ivan M. Jirous a Sváťa Karásek zavřeni v pražském vězení. V Ječné u Němcových byla uspořádána sbírka, na kterou prý velkou částí přispěl Václav Havel,a ženy disidentů koupily zdejší domek čp.134, aby mohly být svým manželům nablízku. Karáskovi zde pak bydleli až do své emigrace.

Brzy nato koupila domek rodina Hradilkových. Dále se zde scházeli lidé tehdejšího undergroundu, zejména po zavírací době hospody na Klamovce. Zázemí tu našel disident Saša Vondra i Mejla Hlavsa, zkušebnu tu měli skupiny Národní třída, Půlnoc a Plastic People of the Universe. Zkušebnu U Rottena vymaloval  smíchovský umělec Viktor Karlík, který zde uspořádal i svou první velkou výstavu, objevil se tu Vladimír Boudník, bratři Topolové a další zástupci neoficiální umělecké scény.

Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbHFOTO7Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH

Buďánka v ohroženíFOTO9

Novodobá historie Buďánek je také spjatá s jejich ohrožením. První ránu dostaly v 70.letech, kdy byla kvůli rozšíření Plzeňské zbourána řada činžovních domů, která osadu oddělovala od okolního města. Mlýn ustoupil nové křižovatce, z Košířského náměstí se stalo parkoviště. Motolský potok byl zatrubněn a sveden do podzemí. Přesto Buďánka zůstala oázou klidu u rušné Plzeňské a místem k procházkám.

V průběhu 80.let  začal odbor výstavby Hl.města Prahy od původních obyvatel domky vykupovat. Jako „ostuda dělnického bydlení“ měla být Buďánka zbourána a místo nich měl vyrůst 12ti patrový panelák pro potřeby Ministerstva vnitra, poliklinika a parkoviště. Ač neradi, povětšinou staří obyvatelé své domky pod nátlakem postupně opouštěli, až zde zůstali jen Hradilkovi, mladí manželé, kteří prodej odmítli. Dům jim byl vyvlastněn 16.lisopadu 1989. Díky politickým změnám zde ale nakonec zůstali a dům jim byl po revoluci vrácen.

 Památková zóna

Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbHS novým režimem vznikla i nová naděje pro Buďánka. Po několika demonstracích a podpoře Občanského Fóra, byla v roce 1991 osada vyhlášena jako jedna z prvních v Praze vesnickou památkovou zónou. Do vlastnictví si Buďánka přebral Magistrát hlavního města Prahy.

Původní obyvatelé se však na Buďánka  nevrátili. Buď byli příliš staří na další boj, nebo ho prohráli u soudu. Argumentem bylo to, že domky sami prodali (i když pod tlakem režimu a za neadekvátní částky). Do správy převzala osadu MČ Praha 5.

 

Buďánka začínají chátrat, domy pomalu podléhají rabování a vlivům počasí. Stěhují se sem bezdomovci a narkomani. Okolo jediného soukromého domu vzniká squatterská komunita navazující na obyvatele Ladronky a tak jsou Buďánka opět útočištěm pro nepřizpůsobivé a svobodomyslné lidi na okraji společnosti. Díky nim se také některé domky udržují v obyvatelném stavu.

Za působení nechvalně známého starosty Milana Jančíka však zkáza pokračuje. Ač má Praha 5 podle památkového zákona povinnost se o domy starat, působí naopak pro jejich destrukci. Během 90. Let zde dochází k úmyslně zakládaným požárům. Nakonec radnice uzavírá nájemní smlouvu s developerskou společností Geosan Alfa a v roce 2006 pod záminkou bourají v osadě několik domů. Zbylým domům jsou sundány střechy a  devastaci dokonává počasí.